Slide

NĚMECKÁ VĚDECKÁ STUDIE UVÁDÍ, ŽE ZA POSLEDNÍ ČTVRTSTOLETÍ UBYLY TŘI ČTVRTINY LÉTAJÍCÍHO HMYZU.

Málo včel, úbytek hmyzu, čím dál méně ptáků.
Hmyzí armageddon, jaký předestřely poslední vědecké studie ze zahraničí, předvídající zánik veškerého hmyzu a tím i života na Zemi, se týká i české krajiny.

Hmyz je v centru každého potravního řetězce, opyluje velkou většinu druhů rostlin, udržuje zdravou půdu, podílí se na rozkladu biologického materiálu, recykluje živiny, kontroluje škůdce a mnoho dalšího. Bez hmyzu nebude dostatek potravy pro ryby, ptáky, plazy, obojživelníky, savce včetně lidí.

Slide

"Naším posláním je podpořit v lidech vědomí, že jednoduchým způsobem můžeme pro přírodu udělat zásadní věc. Zakládání květnatých pruhů má pro českou krajinu široce pozitivní dopad. V prvé řadě je jejich význam v pestrosti, kterou poskytují. Jak pestrosti krajinné z hlediska rostlin a poskytnuté potravy, tak z hlediska živočichů, kteří v nich žijí a přímo z jejich existence profitují."

Slide

Gerhard Nesvadba

CO SE STALO S ČESKOU KRAJINOU?

Od 19. století datujeme začátek zintenzivnění zemědělské produkce. Začal se používat střídavý systém hospodaření, díky tomu přestala část půdy během roku ležet ladem a obnova půdy byla realizována pomocí hnojení a střídání osevních postupů. Tím, že byla neustále využívána prakticky veškerá zemědělská půda, se zvýšil podíl orné půdy o 50 %. Další rozorávání přibylo většinou na úkor jiné zemědělské půdy, tedy luk a pastvin.
Ještě v 19. století obsahovaly jednotlivé katastry téměř všechny kategorie využití půdy, v každém z nich bylo možné nalézt ornou půdu, louky, pastviny, lesy, vodní plochy, sady, což znamenalo nejen soběstačnost obyvatelstva, ale také cennou biodiverzitu krajiny.
Zásadní změny přicházejí až ve druhé polovině 20. století. V 50. letech dochází v Československu k politickým a ekonomickým změnám a k přechodu od soukromého zemědělství k socialistické velkovýrobě. Tuto změnu charakterizuje změna zemědělství z krajinotvorného činitele v destruktivního. Nejprve proběhla kolektivizace, kdy došlo ke slučování dosud rozdělených zemědělských pozemků.

Cílem bylo vytvořit unifikovanou plochu s co největší rozlohou a tím i větším ziskem z půdy. Tento cíl byl naplněn rozoráváním mezí a starých polních cest, kácením remízků a alejí a vytvořením rozsáhlých pravidelných bloků polí.
Celkem bylo rozoráno 450 000 ha luk, 240 000 ha mezí, 50 000 ha remízků, více jak dvě třetiny polních cest a zlikvidováno kolem 45 000 km liniové zeleně. Průměrná velikost pozemku se zvýšila téměř stokrát, z 23 arů v roce 1948 až po 20 hektarů v roce 1990.

Mez i remíz je neobdělávaná část krajiny, která poskytuje přirozený úkryt drobným živočichům i zvěři v otevřeném prostranství. Remízky jsou v podstatě meze u polí (někdejší hranice mezi poli), které jsou porostlé různými malými stromky, keři a jinou vegetací.

Bohužel ani dnes se zemědělství nevrátilo do původního způsobu hospodaření a majitelé půdy svá pole pronajímají a hospodaří se na nich více méně stále stejným způsobem.
„Dříve měla jedna vesnice několik sedláků a dnes má jeden zemědělský velkopodnik několik vesnic.“
Přeměna naší krajiny je značně nepříznivá pro volně žijící živočichy, a zvláště hmyzí opylovače. Zmizely květnaté louky a pastviny, tůně, mokřady, remízky a další přirozená místa, kde hmyz dokázal přirozeně žít a rozmnožovat se. Místo toho vznikly obrovské lány polí bez plevelů, zbylé louky jsou sečené ve stejném časovém období. Parky a městská zeleň se sterilními anglickými trávníky a nedostatek přírodních biotopů. To vše vede k postupnému zániku mnoha druhů hmyzu, který potřebuje dostupné zdroje pylu a nektaru po celý svůj život.

Členitosti zemědělských ploch v Česku a Rakousku v roce 2018. Zdroj: Program Copernicus (ESA), data družice Sentinel-2, zpracoval Daniel Paluba 2019.

Další citelnou ranou pro hmyz je stále oblíbenější trend vysekávání veřejných ploch měst a obcí. Vzrostlá luční vegetace se stala ve městech téměř nemyslitelnou. Se snížením porostu anglického trávníku však dochází i ke snížení druhové diverzity živočichů. Na zastřihnutém trávníku toho zkrátka mnoho žít nemůže, naopak na rozkvetlé louce mohou najít cennou potravu včely, brouci, ptáci i drobní bezobratlí. Louka živočichům poskytne přirozené útočiště a prostředí, ve kterém prosperuje nejen opylovací hmyz, ale i brouci i drobní živočichové, kteří zase poslouží jako součást potravního řetězce, jehož součástí je i člověk. Se zvýšením porostu dojde i k poměrně strmému nárůstu počtu druhů rostlin, které se na takovém stanovišti vyskytují.

JAK ZAKLÁDAT KVĚTNATÉ PRUHY?

Založením tzv. květnatých pruhů v polích se myslí zejména výsev semen dvouděložných bylin, které jsou v České republice původní, ale v rámci intenzivního hospodářství byly nahrazeny monokulturami zemědělských plodin, případně péče o ně byla v rozporu s jejich potřebami, a tak se v české krajině téměř nevyskytují.

Realizace květnatých pruhů není náročná. Porosty se zakládají zasetím směsi semen do zkypřené půdy co nejdříve z jara kvůli využití jarní vláhy (po pominutí rizika vymrznutí). Od června do července jsou květnaté pruhy v plném květu. V tomto období se v nich v roce založení také vyskytuje největší množství užitečného hmyzu, jako jsou opylovači a přirození nepřátelé škůdců.

Květnaté pruhy přinášejí živočichům největší užitek dělí-li polní celky a napojují se na stabilní krajinotvorné prvky, jako jsou remízky, polní cesty a další.

PROČ ZAKLÁDAT KVĚTNATÉ PRUHY?

Důvodem realizace květnatých pruhů je zejména obohacení biodiverzity v zemědělských monokulturách o druhy, které v nich již běžně nerostou, obohacení půdy o živiny, které rostliny samy produkují, podpora hmyzu, motýlů, včel a drobných živočichů. Podle posledních studií zvyšují druhově bohaté pruhy vytrvalých, divoce rostoucích druhů rostlin ochranu proti škůdcům a výnosy plodin a tím snižují potřebu využití pesticidů.

Předkládaná studie hodnotí vliv setých, druhově bohatých květnatých pruhů s vytrvalými rostlinami na přirozenou ochranu plodin proti škůdcům a na výnos ozimé pšenice pěstované v sousedství pruhů.

Hodnocen byl vliv pruhů na výskyt a hustotu významných škůdců obilnin, zvláště pak kohoutka (Oulema sp.). Byl nalezen výrazný vliv pruhů na pokles počtu jedinců tohoto škůdce (pokles vajíček o 44 % a larev o 66 %), a škody způsobené na ozimé pšenici přilehlé ke květnatým pruhům poklesly o 40 % v porovnání s kontrolou bez květnatých pruhů. Výskyt přirozených nepřátel kohoutka silně posílily květnaté pruhy. Studie prokazuje jejich vysokou účinnost jednoletých při podpoře hubení škůdců, a proto je prokázáno, že zakládání květnatých pruhů nabízí životaschopnou alternativu k používání pesticidů.

JAKÉ JSOU VÝHODY KVĚTNATÝCH PRUHŮ?

Zakládání květnatých pruhů má pro českou krajinu široce pozitivní dopad. V prvé řadě je jejich význam v pestrosti, kterou poskytují. Jak pestrosti krajinné z hlediska rostlin a poskytnuté potravy, tak z hlediska živočichů, kteří v nich žijí a přímo z jejich existence profitují.

Hlavní výhody květinových pruhů:

- Pestřejší a rozmanitější krajina.
- Zdroj potravy pro včely, motýly a další opylovače.
- Zdroj potravy pro semenožravé ptactvo.
- Zdroj potravy pro hmyzožravé ptactvo a dravý hmyz.
- Příležitost úkrytu pro zvěř a ptactvo zvláště při vyvádění mláďat.
- Různorodá strava pro zvěř, která má i po sklizni k dispozici kvalitní potravu.

SPOLUPRACUJEME

Ve spolupráci s městy, obcemi i jinými institucemi vyhledáváme nové lokality k zakládání květnatých porostů. Zvláště vhodné jsou k tomu rozsáhlé pozemky, které nemají jinak žádné využití a jsou často udržovány nákladným vysekáváním, jako jsou např. dělící pásy silnic, ochranné zóny vedení vysokého napětí, zatravněné plochy fotovoltaických elektráren, zelené plochy logistických, nemocničních a jiných areálů, vhodná prostranství parků, atd... Všude zde mohou vzniknout, náhradou za sterilní sečené trávníky, kvetoucí společenstva plná života.
Abychom se vyhnuli tzv. homogenizaci („McDonaldizaci“) české krajiny, důsledkem nevhodných výsevů komerčních směsí do volné přírody, spolupracujeme na výběru a přípravě vhodných regionálních směsí s AOPK ČR a ČZU. Ve spolupráci s firmou Apismart a Českým svazem včelařů upravujeme složení bylinné druhové skladby tak, aby co nejlépe vyhovovala včelám i jiným opylovačům a koordinujeme kočování včelstev k založeným květnatým společenstvům.

Slide

NADAČNÍ FOND PRUHY

Paradoxně nejsme žádní ekologové. Jsme skupina lidí rozličných povolání, máme blízko k přírodě, uvědomujeme si vážnost situace a děláme to v první řadě pro své děti. Zakládáme květnaté pruhy a květnaté louky v krajině České republiky pro zvýšení její biodiverzity. Ta je velmi důležitá pro zachování ekologické rovnováhy v přírodě. Vykupujeme komerčně bezcenné pozemky, na kterých vytváříme ekologicky cenné lokality. Peníze získáváme darem od firem i obyčejných lidí, kteří si také uvědomují důležitost kvetoucích lokalit pro přežití opylovacího hmyzu, na kterém je lidstvo existenčně závislé.

Martin Říha

Ing. Jana Vymětalová

Ing. Petr Říha

Mgr. Martin Doležal

Slide

CHCI PŘISPĚT

Nezáleží na výši příspěvku, kterým se rozhodnete přispět, protože "KAŽDÝ METR SE POČÍTÁ!". Založení 1 m² květnatého prostoru vyjde v průměru na 50,- Kč. Za tuto minimální částku založíme jeden metr čtvereční cenné plochy pro užitečný hmyz.

Pokud jste se rozhodli, že byste tento projekt rádi podpořili, můžete nám přispět na transparentní účet.

Číslo účtu: 400004/0100

IBAN: CZ70 0100 0000 0000 0040 0004

BIC / SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Slide

PŘISPĚLI

Děkujeme všem nejen za finanční dar, ale především za důvěru v nás a v to co děláme.

TRANSPARENTNÍ ÚČET

Slide

PARTNEŘI

Apismart jsou včelaři 21. století. Společně s nimi, díky výsledkům jejich moderních včelařských technologií, upravujeme složení bylinné druhové skladby květnatých pruhů tak, aby co nejlépe vyhovovala včelám i jiným opylovačům.

www.apismart.cz

Náš průvodce do světa grafiky a IT. Pro nadační fond Pruhy vytvořila Petra Hálová nejen tyto webové stránky, ale i naše krásné logo.

www.halovapetra.cz

www.nadace02.cz

Naše působnost zahrnuje celé území České republiky. Výkon státní správy zajišťujeme pomocí 14 regionálních pracovišť. Výběrem místa na mapě z vašeho počítače nebo výběrem ze seznamu území z mobilního telefonu zjistíte příslušný kontakt.

www.nature.cz

Slide

Martin Říha

Telefon: +420 603 106 834
E-mail: info@pruhy.eu

Sociální sítě

Slide

Když se manažeři a zaměstnanci O2 chopí lopat a vysadí střomořadí

Nadace O2, společně s Nadační fond Pruhy, vysadila téměř 50 medonosných stromů, z toho 30 jeřábů ptačích, které mimo květů pro opilujíci hmyz, poskytují i nutričně bohaté jeřabiny pro ptactvo a zvěř. Vzhledem k tomu, že výsadby stromů probíhaly na lokalitě mezi velkými polními celky, zvýšila se tím značným způsobem biodiverzita okolní krajiny.

Mockrát děkujeme Nadace O2 a zaměstnancům O2 za tento počin a příjemně strávený společný den.

Thumbnail 1

Thumbnail 2

Thumbnail 3

Thumbnail 4

Thumbnail 5

Thumbnail 6

Thumbnail 7

Thumbnail 8

Thumbnail 9

Thumbnail 10

PROČ TO DĚLÁME?